Vysoká citlivost jako rys temperamentu

Všechno na mě hluboce působí a nerada bych přicházela o intenzivní radost, kterou to přináší.
Elaine Aron

Vysoká citlivost jako téma začala být populární díky práci americké klinické psycholožky a psychoterapeutky Elaine N. Aron, Ph.D., která začala studovat vysokou citlivost jako vrozený rys osobnosti v roce 1991. Její  první zásadní prací na toto téma byla kniha The Highly Sensitive Person:  How to Thrive When the World Overwhelmes You, která vyšla poprvé v roce 1996. 

Vysoce citliví lidé

V této práci vymezuje pojem „vysoce citlivý člověk“ (highly sensitive person – HSP): takový člověk má citlivý nervový systém, vnímá jemné nuance ve svém okolí a je snadněji přetížen v případě nadměrné stimulace. Klíčovou kvalitou je, že vysoce citlivý člověk zpracovává vše kolem sebe více do hloubky – přemýšlí o věcech, tyto myšlenky dále rozvíjí, vytváří asociace. 

Podle Elaine N. Aron je vysoká citlivost normální variantou vrozeného temperamentu a jde o přirozenou odlišnost v rámci normálního rozložení populace. Z jejích dosavadních výzkumů vyplývá, že vysokou citlivostí je v populaci obdařena přibližně 15 až 20 % lidí. Dále uvádí, že stejné procento vysoce citlivých jedinců najdeme téměř u všech živočišných druhů. 

Základní charakteristiky vysoké citlivosti shrnuje E. Aron pod zkratku DOES:

D	Depth of Processing Hloubka zpracování informací	Lidé s vysokou citlivostí zpracovávají vše do větší hloubky, hledají souvislosti a vše porovnávají s tím, co už zažili v podobných situacích. Charakteristické je, že dříve pozorují a přemýšlejí, než začnou jednat. Tento vnitřní proces zpracování informací dělají, i když si toho sami nejsou vědomi – v takovém případě  vnímají jeho výsledky jako intuici. Pokud takto zpracovávají informace vědomě, může jim to trvat mnohem déle, protože pečlivě zvažují všechny možnosti.
O	Overstimulation Snadné či rychlejší přestimulování, přetížení	Jestliže mozek lidí s vysokou citlivostí vyhodnocuje vše do větší hloubky a jestliže se jedná o situace komplexní (hodně věcí k zapamatování), intenzivní (hluk, chaos) nebo trvající příliš dlouho, je jasné, že se vysoce citlivý člověk dříve unaví. Právě takového chování si ostatní všimnou nejdříve – že citliví lidé se rychleji přetíží podněty (včetně sociálních stimulů) anebo se raději takovým situacím vyhýbají, aby se přetížení vyvarovali. Je třeba nezaměňovat vysokou citlivost s poruchami zpracování smyslových podnětů. Např. lidé s poruchami autistického spektra také vykazují problémy se smyslovým přetížením, zatímco jindy v tomto směru reagují zase nedostatečně. Zdá se, že jejich problémem je rozpoznat, kam zaměřit pozornost a jaké vjemy ignorovat; pokud např. hovoří s nějakou osobou, může pro ně být obtížné věnovat jí pozornost a místo toho se zaměří na vzor na koberci. Mohou si dokonce uvědomovat ještě více detailů než vysoce citliví lidé. Citliví lidé by ale v tomto případě věnovali pozornost jemným výrazům obličeje osoby, se kterou hovoří, pokud by nebyli přetíženi.
E	Emotional Reactivity and Empathy Emoční reaktivita a empatie	Jak ukazují výzkumy, lidé s vysokou citlivostí reagují emotivněji na všechny události, ať vnímané jako pozitivní, nebo negativní. Např. emoce a pocity jako radost, vděčnost nebo úleva je mohou dojmout k slzám. Citliví lidé vykazují také větší empatii. Výzkumy ukazují, že u vysoce citlivých jedinců je při pohledu na jiné osoby, které prožívají nějakou emoci, vyšší aktivita v oblasti zrcadlových neuronů. (Pozn.: předpokládá se, že zrcadlové neurony jsou částečně zodpovědné za schopnost empatie u lidí.) V některých případech citliví lidé nejenže ví, jak se druzí cítí, ale emoce druhých pociťují sami na sobě.
S	Sensing the Subtle (nebo také Sensory Sensitivity) Vnímání jemností a nuancí	Lidé s vysokou citlivostí vnímají i drobné detaily, kterých si ostatní nevšimnou. Toto zesílené vnímání není způsobeno zvýšenou kvalitou smyslových orgánů, ale způsobem, jak důkladně a do hloubky zpracovává a vyhodnocuje informace mozek vysoce citlivého jedince. Vnímání jemných detailů přináší citlivým lidem užitek v různých situacích: může se jednat jen o pouhé potěšení z příjemných zážitků, které tito lidé vnímají hlouběji; nebo jim tato schopnost umožňuje lépe reagovat díky tomu, že intenzivněji vnímají neverbální komunikaci ostatních – rozpoznají tak třeba náladu nebo důvěryhodnost jiného člověka.

Introverze, extroverze a vysoká citlivost

Vysoká citlivost není to samé jako introverze. E. Aron se na začátku svého výzkumu vysoké citlivosti opírala o výsledky výzkumu spojeného s introverzí, zejména učení Carla Junga, jenž podle ní nebyl jen introvertem, ale také vysoce citlivým člověkem. Jung vnímal introverzi i citlivost podobně. Také další výzkum introverze (Koelega, 1992) opakovaně potvrdil, že introverti jsou v různých oblastech citlivější než extroverti. Z výzkumů pak vyplývá, že většina vysoce citlivých lidí jsou introverti a menšina jsou extroverti, kteří přemýšlejí o svých zkušenostech a v porovnání s jinými extroverty potřebují více času, aby je mohli zpracovat. Vysoká citlivost je přitom často zaměňována právě za introverzi a vysoce citliví extroverti bývají vnímáni mylně a jsou tak skupinou, která potřebuje být zvláště pochopena. 

Vysoká citlivost vs. přecitlivělost

Je důležité rozlišovat vysokou citlivost jako vrozený temperament a během života získanou přecitlivělost. Přecitlivělostí myslíme senzitivitu, která vznikne až v průběhu života. Mohou ji zapříčinit traumatické události spojené s tělesným či citovým strádáním – např. různé nemoci, případně tak silně negativní emocionální zážitek, jako je znásilnění, přepadení či nečekané úmrtí blízké osoby. Oba druhy citlivosti, tedy vrozená i získaná, mohou působit současně a ovlivňovat způsob, jakým jedinec zvládá nároky života. Institut pro vysokou citlivost se však zabývá pouze vysokou citlivostí jako temperamentovým rysem.

Použité zdroje: 

1. Aron, E. N. (1997): The Highly Sensitive Person: How to Thrive When the World Overwhelms You. New York: Broadway Books.
2. hsperson.com
3. Aron, E. N. (2010): Psychotherapy and the Highly Sensitive Person: Improving Outcomes for That Minority of People Who Are the Majority of Clients. New York: Routledge.
4. Bibzová, I. (2018): Výchova a vzdělávání hypersenzitivních dětí. Závěrečná práce CŽV. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.
5. Sellin, R. (2016): Hypersenzitivní lidé mezi námi. Vysoká senzitivita – od mínusu k plusu. Bratislava: Noxi
6. hsperson.com/introversion-extroversion-and-the-highly-sensitive-person.com, Guest Blog by Jacquelyn Strickland