Vysoce citlivé děti -

Kdo jsou vysoce citlivé děti

vysoce citlivé děti

Některé děti na svět přicházejí jako vysoce citlivé. Mají velmi citlivý nervový systém, který je zodpovědný za:

  • intenzivní vnímání – zaznamenává spoustu detailů a nuancí,
  • silné prožívání – prožívá emoce a pocity velmi hluboce a silně,
  • přetížení – je důsledkem výše uvedeného.

Vysoce citlivé děti vnímají, že se jejich potřeby od potřeb ostatních dětí liší. Stejně jako je intenzivní jejich prožívání, intenzivní jsou i jejich nároky na uspokojení vlastních potřeb. 

Potřeba sebehodnoty

Vysoce citlivé děti jsou velmi vnímavé. Záleží jim na tom, aby věci dělaly dobřeKritiku snáší velmi zle. Jejich sebehodnota je křehká. Potřebují vědět, že nejsou zlé. Mají přirozený sklon k perfekcionismu.

Potřeba klidu

Svět očima vysoce citlivých dětí je větší, hlučnější, strašidelnější, ale také jasnější, barevnější, rozmanitější. Útočí na všechny jejich smysly intenzivněji. To je důvod, proč se vysoce citlivé děti mohou velice záhy cítit přetíženě a vyčerpaně. Je proto důležité, aby měly možnost uchýlit se do ústraní

Potřeba obezřetnosti

Vysoce citlivým dětem může trvat nějaký čas, než se připojí ke hře s druhými dětmi. Často nejdříve pozorují, jestli je okolní prostředí pro ně bezpečné.

Potřeba spojení

Pro vysoce citlivé děti je naprosto přirozené být s vnějším světem ve spojení a pečovat o něj. Starají se o zvířata i o lidi, velmi intenzivně vnímají jakoukoliv nespravedlnost a snaží se dělat svět lepším

Potřeba tvořit

Hodně vysoce citlivých dětí je nějakým způsobem kreativních. Jejich potřeba tvořit vychází z potřeby dělat něco smysluplného, co obohacuje svět.  

Potřeba nacházení smyslu

Pro vysoce citlivé děti je důležité vědět, jak věci fungují a k čemu jsou dobré. 

Čtyři kategorie vysoce citlivých dětí

U každého vysoce citlivého dítěte se může jeho vysoká citlivost projevit jiným způsobem.  Julia B. Rosensheinová ve své knize Parenting the Highly Sensitive Child poukazuje na čtyři základní kategorie vysoce citlivých dětí, přičemž tyto kategorie se mohou různě kombinovat:

  • dítě citlivé na prostředí a vnímavé vůči svému fyzickému tělu,
  • emocionálně citlivé dítě
  • spirituálně citlivé dítě 
  • a dítě citlivé na změny životního rytmu
Zhroucení jako projev přetížení

Pro dítě, jež zachycuje enormní množství podnětů, je víc než zřejmé, že se v případě, kdy je toho na něj už moc, zhroutí (kope, křičí, utíká, odmítá jíst, nemluví…). Zhroucení není to samé jako záchvat vzteku. Dítě se tak nechová proto, aby získalo něčí pozornost. Zhroutí se, protože je přetížené, vyčerpané a není už schopno se udržet. Může se zhroutit navenek nebo dovnitř. Proto se může mnohdy zdát, že trpí poruchou vnímání.

Vzdělávání

Pro vysoce citlivé děti je vhodný takový způsob vzdělávání, ve kterém mohou využít široké spektrum svých zájmůkomplexní způsob myšlení. Jsou-li ze začátku školní docházky extrémně bázlivé a potřebují-li více prostoru pro to, aby zapluly do vod školního vzdělávání, doporučuje se také domácí vzdělávání. 

Antje Gertrud Hofmannová (2014) doporučuje rodičům vysoce citlivých dětí, aby zvážili odklad základní školní docházky na nejzazší možný termín. „Čím starší a zralejší je hypersenzitivní dítě při nástupu do školy, tím snadněji si na nové prostředí zvykne. Pozdější zahájení školní docházky nemá ostatně nic společného s inteligencí či šikovností, jeho smyslem je dopomoci dítěti k větší zralosti a vyrovnanosti, a tedy i k větší vnitřní síle. Bez ní nemůže hypersenzitivní dítě v běžném školním provozu obstát“ (s. 32).

Závěrem je potřeba říci, že je-li vaše dítě vysoce citlivé, s největší pravděpodobností jste citlivý/citlivá také (nebo druhý rodič), protože podle výzkumů, které udělala Elaine N. Aronová, je vysoká citlivost do určité míry dědičná

Chcete-li zjistit, zdali vaše dítě může být vysoce citlivým dítětem, doporučujeme udělat si test Elaine N. Aronové.

Použité zdroje:
  1. Aron, E. N. (2015).The Highly Sensitive Child. London: Thorsons.
  2. Hofmannová, A. G. (2014). Hypersenzitivní děti: Laskaví poslové univerza. Praha: Práh.
  3. Rosenshein, J. B. (2013). Parenting the Highly Sensitive Child. Bloomington: Balboa Press.
  4. Williams, J. (2017). Understanding the Highly Sensitive Child: Seeing an Overwhelming World through Their Eyes. Amazon Fullfilment.